Inzerce

Časová osa - město Tachov datech

Město Tachov patřilo svojí rozlohou mezi nejmenší česká královská města. Přesto jeho místo v dějinách jihozápadních Čech bylo významné a v mnoha případech výjimečné.

 

8000 až 6000 let př.n.l.

Nejstarší osídlení prostoru města ve střední době kamenné.

1115

První historická zmínka o Tachově v tzv. kladrubském zakládacím falzu, padělané listině, která je mladším přepisem staršího děje. Název Tachov vznikl z osobního jména Tatomír, zkráceně Tach, který byl zřejmě vlastníkem vsi nebo dvora na místě dnešního Tachova.

1126

Záznam v kronice kanovníka vyšehradského o přebudování opevnění.

1285

V blízkosti hradu začalo vznikat město zmiňované jako Tachau, Tacow nebo Tachow. Založení města se připisuje králi Přemyslu Otakaru II.

1297

Purkrabí Albert ze Žeberka postoupil město králi Václavu II.

kolem roku 1300

Královské město bylo obehnáno hradbami.

1310

Král Jan Lucemburský dal Tachov do zástavy Jindřichovi z Lipé.

1323

Král Jan Lucemburský získal město ze zástavy výměnou za Vranov a Jevíčko na Moravě.

1335

Založen manský obvod. Manové byli příslušníci drobné šlechty, kteří měli v zástavě malé statky v okolí královského hradu a v případě nutnosti jej hájili se zbraní.

1329

Král Jan Lucemburský daroval tachovský farní kostel Křížovníkům s červenou hvězdou.

1330

Král Jan Lucemburský dal město do zástavy.

1333

Markrabě Karel, pozdější král Karel IV., vykoupil Tachov ze zástavy.

1347

Král Karel IV. se v Tachově dověděl o svém nekrvavém vítězství nad Ludvíkem Bavorem, který zemřel.

1353

Tachov zapsán v celozemském zákoníku Majestas Carolina krále Karla IV. mezi významná města, která nemají být českou korunou nikdy zastavena nebo prodána.

1357

Král Karel IV. založil v Tachově karmelitánský klášter.

1366 až 1368

Král Karel IV. vypracoval správní řád tzv. Nových Čech se správním střediskem v německém Sulzbachu, jejichž součástí se stalo také město Tachov.

1372

Král Karel IV. stvrdil všechny staré výsady tachovských měšťanů a rozšířil je o právo kupovat svobodné statky a odkazovat volně majetek.

kolem roku 1400

Král Václav IV. dal Tachov do zástavy Janovi ze Švamberka. Bavor ze Švamberka město později vyplatil a vrátil králi. Jan ze Švamberka byl v roce 1409 v Praze popraven.

kolem roku 1406

Tachov získal Hynek Hanovec ze Švamberka.

1410

Král Václav IV. Tachov vykoupil a jeho správu svěřil proboštu chotěšovského kláštera Sulkovi.

1421

Král Zikmund svěřil správu Tachova Jindřichovi z Metelska.

28. září 1426

Táborský hejtman Přibík z Klenového obsadil Stříbro. Tachovští získali pomoc ozbrojeného oddílu z Norimberka, který ve městě pobýval až do března 1427.

červenec a srpen 1427

11. až 13. července 1427 hlavní proud křižáckého vojska pod vedením arcibiskupa Otty Trevírského překročil českou hranici a utábořil se u Plané. 23. července 1427 křižácké vojsko obléhalo husity obsazené Stříbro. Na pomoc vyrazila vojska soustředěná u Karlštejna pod vedením Prokopa Holého. 3. srpna 1427 křižácká vojska ustoupila k Tachovu.

11. srpna 1427

Husité po ostřelování města a podkopání městských hradeb Tachov nejméně ze čtyř stran zapálili a vnikli do města. Část obránců se ukryla na tachovském hradě, kde se 14. srpna 1427 vzdala.

1428

Tachovská husitská posádka vtrhla do Falce, kde vypalovala menší města, vesnice a hrady.

1429

Tachovská husitská posádka vyplenila klášter ve Waldsasenu a okolní obce.

srpen 1431

1. srpna 1431 vojska čtvrté křižácké výpravy překročila českou hranici a postoupila k Tachovu. Vypálila městečko Brod nedaleko Plané. 7. srpna 1431 křižácká vojska obléhala Tachov, ale o den později obléhání ukončila.

kolem roku 1449

Od potomků Jindřicha z Metelska Tachov získal Burjan I. z Gutštejna.

1454

Král Ladislav Pohrobek potvrdil Tachovu městská práva a po něm je uznal také král Jiří z Poděbrad.

1474

Burjan II. z Gutštejna získal městu právo pečetit listiny červeným voskem.

1475

Burjan II. z Gutštejna se stal dědičným majitelem Tachova.

1485

Burjan II. z Gutštejna zemřel. Do plnoletosti jeho synů město spravovala jeho vdova.

1495 až 1508

Město postupně přešlo do majetku Jetřicha, Jindřicha, Jana a Volfa z Gutštejna.

1506

Jindřich z Gutštejna unesl mladého Bohuslava a Jana Švamberka z Boru a věznil je na hradě Schwarzenburgu. Jan z Gutštejna nechal zavraždit komorníky zemského soudu. Bratři byli nuceni vydat králi své statky včetně Tachova. Z královského žaláře uprchli na falcký hrad Flossenbürg.

1509

Jindřich z Gutštejna krátce po vánocích obsadil králem odejmutý Tachov a Kynžvart.

1510

V lednu obsadilo město Tachov královské vojsko pod vedením Ladislava ze Šternberka.

1523

Město Tachov náleželo královské komoře. Albrecht ze Šternberka zastával v Tachově funkci hejtmana.

1523

Král Ladislav Jagellonský dal Tachov do zástavy Barboře z Kolína nad Rýnem.

1525 až 1529

Město bylo vykoupeno ze zástavy. Tachovským hejtmanem byl Vilém Kfelíř ze Zakšova.

1527

Král Ferdinand I. po nástupu na český trůn jednal o zástavě Tachova z Jindřichem z Gutštejna, který však neměl dostatek peněz.

1530

Město získal do zástavy nejvyšší kancléř království českého Hanuš Pluh z Rabštejna.

1537

14. srpna 1537 Hanuš Pluh z Rabštejna zemřel a vlády se ujal Kašpar Pluh.

1547

V Čechách vypuklo povstání nekatolické šlechty proti císaři Ferdinandovi. Kašpar Pluh vedl odbojná vojska a musel uprchnout do Saska.

srpen 1547

Tachov obsadila císařská armáda vedená Ladislavem Popelem z Lobkovic.

1552

Nejstarší dochovaný městský urbář s údaji o počtu obyvatel, jejich skladbě, řemeslech a majetku.

1556

Císař Ferdinand předal město Tachov do zástavy Janovi mladšímu z Lobkovic.

1558

V Tachově vypukl požár, který zničil nebo vážně poškodil 130 domů ve vnitřním městě.

1564

Měšťané tajně jednali z českou královskou komorou o vykoupení Tachova ze zástavy.

1570

Jan z Lobkovic zemřel a město zdědil jeho syn Kryštof.

1598

Císař Rudolf II. vykoupil Tachov od Kryštofa z Lobkovic ze zástavy a nabídl město k odprodeji. Kryštof přenechal město královské komoře až v roce 1602.

1602 až 1604

Rozprodej tachovského panství a zrušen manský obvod. Město Tachov získali do zástavy tachovští měšťané.

1611

Velký požár v židovském ghettu v Tachově.

1614

Tachovští luteránští protestanti vystavěli nový kostel.

1616

Velký požár v hrazeném jádru města Tachova.

1618

Tachovští měšťané svoji oddanost přísahali Fridrichu V. Falckému, který byl nekatolickou šlechtou zvolen českým králem. Otevřeli městskou bránu vojsku generála Mansfelda.

1620

Drtivá porážka vojsk nekatolických stavů v bitvě na Bílé Hoře. V prosinci 1620 město znovu obsadil generál Mansfeld a měšťané vojsko vydržovali do února 1622. Počátkem února k městu přitáhlo císařské vojsko a po krátkém obléhání měšťané vojsko vpustili do města.

1623

Za účast v protihabsburském hnutí obci byly odebrány všechny statky a město Tachov bylo prodáno Janu Filipu Husmannovi. Tachov ztratil postavení královského města a stal se městem poddanským.

1625

Tachovští měšťané formálně přislíbili věrnost nové vrchnosti.

1631 až 1634

Město Tachov postihly morové epidemie, které spolu s neúrodami vedly k prudkému snížení počtu obyvatel.

1638

Odbojní měšťané byli Husmannem zajati a vsazeni do hradní věže. V květnu 1639 byli odsouzeni k finančním pokutám nebo k vyhoštění z českého království.

1639

Jan Filip Husmann založil ve Světcích pavlánský klášter.

11. února 1641

Na město zaútočila švédská vojska. Město bylo obsazeno.

5. září 1647

Část města byla vypálena švédským vojskem.

červen 1648

Švédský vojska zaútočila na tachovský hrad a zcela jej vyplenila.

24. října 1648

Vestfálský mír a odchod švédských vojsk.

1651

Jan Filip Husmann počátkem roku zemřel a město převzala jeho vdova.

1664

Husmannovy dcery zadlužené panství prodaly říšskému hraběti Janu Antonínu Losymu z Losinthalu.

1666

Značnou část města Tachova zničil mohutný požár.

1682

Zemřel Jan Antonín Losy. Panství se ujal jeho syn Jan Antonín Losy.

1703

V Tachově se narodil významný regionální malíř Eliáš Dollhopf, jehož fresky zdobí řadu kostelů v západních Čechách.

1715

Část města zachvátil požár.

1718

Jan Antonín Losy rozšířil tachovské panství o obec Částkov.

1721

Zemřel Jan Antonín Losy a panství se ujal jeho nezletilý syn Adam Filip Losy.

1727

Suché léto přineslo velkou neúrodu. Měšťan Kryštof Schott na upomínku tohoto období a na starší morové rány nechal vztyčit na tachovském náměstí morový sloup.

1748

Další velký požár, který vznikl v židovském ghettu. Požár zničil nejméně sto domů vně i uvnitř hradeb.

1756 až 1763

Tachov trpěl stejně jako ostatní česká města sedmiletou válkou.

1770

Blesk zapálil starou věž bývalého tachovského hradu. Ve městě bylo zavedeno číslování domů.

1777

Město zachvátil požár.

1781

Zemřel Adam Filip Losy. Své majetky odkázal manželce, od níž získal tachovské panství Josef Mikuláš Windischgrätz. Po soudních sporech se majetku ujal v roce 1784.

25. července 1784

Město Tachov postihla velká povodeň z rozvodněné řeky Mže.

1786

Zrušen starý hřbitovní kostel sv. Václava.

1787

Zrušen klášter a kostel ve Světcích. Postupně bourán starý hrad a barokní zámek rodu Losyů a budováno klasicistní sídlo.

1790

Josef Mikuláš Windischgrätz rozšířil tachovské panství o obec Světce.

1790 až 1791

Vysázeny dvě knížecí aleje směřující z města do Světců a z města k minerálnímu pramenu.

1792

Odprodán kostel sv. Wolfganga.

1802

Zbourána věž královského hradu, která ustoupila stavbě knížecího zámku. Josef Mikuláš Windischgrätz zemřel a tachovské panství převzal jeho nezletilý syn Alfred I.

1823

Alfred I. Windischgrätz rozšířil tachovské panství o obce Tisová, Trnová a později o obec Lhotka.

1830

Alfred I. Windischgrätz dobudoval klasicistní zámek a kostel sv. Václava přebudoval na rodinnou hrobku.

1860 až 1861

Alfred I. Windischgrätz nechal vybudovat ve Světcích jízdárnu, která je svou velikostí druhá největší ve střední Evropě.

1862

Alfred I. Windischgrätz zamřel a panství převzal jeho syn Alfred II.

1850

Ve městě vznikl první poštovní úřad.

1851

Na pozemku Alfreda II. Windischgrätze byl objeven silný pramen minerální vody, který byl zasypán a o dva roky později se objevil znovu.

1871

Ve městě byl založen sbor dobrovolných hasičů. Město postihla velká povodeň.

1873

Ve městě byla otevřena dřevařská škola.

1877

V Tachově byla poprvé zmiňována knihtiskárna.

1894

Po železniční trati Tachov - Planá projel první vlak.

1895

Ve městě byla otevřena nemocnice.

1896

Tachovské panství převzal JUDr. Alfred III. Windischgrätz. Alfred III. nechal přemístit rodinnou hrobku z kostela sv. Václava do kláštera v Kladrubech.

1897

Ve městě byla uvedena do provozu tabáková továrna u nádraží.

1904 až 1908

Proběhla přestavba děkanského kostela v neogotickém slohu. Kostelní věž získala nový tvar.

1908 až 1910

Největší rozmach perleťářského průmyslu na Tachovsku.

1910

Byla vybudována železniční trať Tachov - Domažlice.

1919

Pozemková reforma v nové Československé republice připravila rod Windischgrätzů o podstatnou část zemědělské půdy, lesů a průmyslových podniků.

1920

Němečtí nacionalisté znemožnili zřízení české menšinové školy, která byla otevřena až o rok později.

1927

JUDr. Alfred III. Windischgrätz zemřel. Tachovské panství bylo rozděleno na čtyři díly.

16. března 1928

Po železničních tratích do Tachova jezdily první motorové vlaky.

1929

Oslava 600. let existence města. Jako výchozí datum byl stanoven rok údajného vysvěcení kostela v roce 1329.

1933

Zásluhou učitele Ernsta Oschowitzera v Tachově vzniklo první městské muzeum.

1935

V Tachově se uskutečnilo první veřejné shromáždění Sudetoněmecké strany.

12. června 1938

V obecních volbách získala Sudetoněmecká strana v Tachově 3694 hlasů a zvítězila.

12. září 1938

Na tachovském náměstí se sešly stovky příslušníků Sudetoněmecké strany a následujícího dne proběhla politická manifestace, na níž byli zabiti dva němečtí obyvatelé Tachova.

3. října 1938

Město Tachov zabrala německá domobrana. 10. října 1938 město obsadilo německé vojsko.

28. prosince 1938

Na vrcholu Luglbergu u Tachova příslušníci SS zapálili mohutný oheň na oslavu slunovratu za přítomnosti říšského vůdce SS.

10. listopadu 1939

Tachovští příslušníci SS zapálili při říšské křišťálové noci tachovskou židovskou synagogu.

14. února 1945

Americké letectvo provedlo na město mohutný nálet s cílem zničit místní zbrojovku.

leden až duben 1945

Přes západočeské území putovaly četné transporty válečných zajatců a především pochody smrti z koncentračních táborů v Německu.

29. dubna 1945

Město ostřelovala děla a tanky americké armády. 2. května 1945 americká armáda město obsadila.

18. až 21. září 1946

Byla provedena exhumace mrtvých těl z hromadných hrobů v okrese Tachov a ostatky byly uloženy do hromadného hrobu na návrší u Tachova. Památník byl nazván Mohyla.

březen až říjen 1946

Odsun asi 20 tisíc sudetských Němců z Tachovska.

1949

První české noviny 'Tachovská jiskra'.

1951

Na tachovském okrese hospodařilo 39 jednotných zemědělských družstev. Zákon o ochraně státní hranice vedl k likvidaci vesnic v hraničním pásmu.

24. srpna 1952

První husitské oslavy.

1958

Ve městě byly zbourány staré neudržované a rozpadlé domy a město ztratilo některá půvabná zákoutí.

1958

V tachovském klášteře vzniklo nové městské muzeum.

1960

Ve zrušeném měšťanském pivovaru byl zahájen provoz tachovské Rybeny, podniku na zpracování ryb.

1960

Změna správního uspořádání okresů. Vznikl nový tachovský okres.

1967

Za městem vznikl významný podnik Plastimat vyrábějící různé plastové výrobky.