Nový český panovník Habsburk Ferdinand I. (1526 - 1564) byl zadlužen po válkách s Turky a po nástupu na český trůn potřeboval značné množství peněz. V roce 1527 jednal o zástavě Tachova s Jindřichem z Gutštejna. Ten však neměl dostatek peněz a proto v roce 1530 získal Tachov do zástavy do konce svého života nejvyšší kancléř království českého Hanuš Pluh z Rabštejna. Hanuš dostal do zástavy město Tachov se zámkem, všemi urozenými many, s lidmi vesnickými a s celým panstvím za 26190 zlatých rýnských.
Na rozdíl od Gutštejnů byl Hanuš Pluh z Rabštejna dobrým hospodářem a dbal také o lesy hraničního hvozdu. V roce 1531 nechal pochytat měšťany z Bärnau, kteří káceli a plenili Český les.
14. srpna 1537 Hanuš Pluh z Rabštejna zemřel a vlády nad Tachovem se ujal Kašpar Pluh, který byl Hanušovým synovcem. Od roku 1520 se v Čechách začalo šířit učení Martina Luthera a také Kašpar a většina tachovských měšťanů se přidali na stranu protestantů. V roce 1547 vypuklo v Čechách povstání nekatolické šlechty proti císaři Ferdinandovi a Kašpar vedl odbojná vojska. Avšak v bitvě u Mühlbergu císařská vojska zvítězila a Kašpar musel uprchnout do Saska. V nepřítomnosti byl zbaven všech statků, cti i života a na jeho hlavu císař vypsal odměnu. V srpnu 1547 Tachov obsadila císařská armáda vedená Ladislavem Popelem z Lobkovic. Na císařův rozkaz byl zajat také tachovský farář, kaplan a hejtman města a císař znovu získal důležité pohraniční město.
Z roku 1552 pochází nejstarší dochovaný městský urbář, který mimo jiné obsahuje poměrně přesné údaje o počtu obyvatel, jejich skladbě, řemeslech a majetku. Dále obsahuje údaje o rozsahu tachovského panství, počtu vsí a jejich obyvatel, které k němu náležely.
V roce 1556 císař Ferdinand získal souhlas zemského sněmu město Tachov dát znovu do zástavy. Novým zástavním majitelem se stal Jan mladší z Lobkovic, po němž měl následovat jeho syn Kryštof z Lobkovic a poté jeho nástupci po dobu deseti let. Na počátku Janovy vlády v roce 1558 v Tachově opět vypukl požár, který zničil 130 domů ve vnitřním městě. Na opravu kostela, radnice, městských bran a hradeb povolil císař částku 1000 kop grošů, kterou měla poskytnout česká královská komora. Ani deset let po požáru město peníze nedostalo. Zprávy z roku 1564 popisují město jako značně poničené. S těmito zprávami je v rozporu dopis městské rady z října 1563, v němž tachovští radní sdělují, že opravili vyhořelé kostely, obnovili kostelní věž, školu, radnici a celé město.
Jan z Lobkovic je v dobových pramenech uváděn jako bystrý, výmluvný politik a zkušený hospodář. Tyto své vlastnosti využíval především k vlastnímu obohacení. Měšťané nevýhody zástav znali a proto již od roku 1564 tajně jednali z českou královskou komorou o vykoupení Tachova ze zástavy.
V roce 1570 Jan z Lobkovic zemřel a město zdědil jeho syn z prvního manželství Kryštof. Stejně jako jeho otec byl i on velmi nadaný. Svoji kariéru začal na španělském dvoře, kde byl vychováván společně se synem císaře Maxmilliána II. U dvora později zastával vysoké státní funkce a císař Rudolf II. využíval Kryštofových jazykových znalostí při jednáních s významnými poselstvy zejména z Itálie, Persie, Ruska a Turecka.
Císař Rudolf II. potřeboval naléhavě značné množství peněz na válečné operace proti tureckým vojskům postupujícím Uherskem. Proto vykoupil Tachov od Kryštofa z Lobkovic ze zástavy a nabídl jej k prodeji. Odprodej významného majetku královské komory v roce 1598 odsouhlasili také čeští stavové. Kryštof přenechal Tachov královské komoře až v roce 1602 za odstupné ve výši 100 tisíc kop grošů míšeňských.
Prodej pohraničního královského města Tachova, nedaleké Přimdy a Domažlic byl způsoben nejen naléhavou potřebou peněz, ale také celkovou politikou státu. Nevýhody zástav byly dobře známy. Naprosto nemožná byla také kontrola nad financemi, které byly šlechtě věnovány na opravu královských pomezních hradů a městských opevnění.
Rozprodej tachovského panství se uskutečnil v letech 1602 až 1604. Velké části královských lesů koupili především plánští Šlikové, město Planá a další zájemci. Tachovští mani získali za nevysokou finanční úhradu zápis svých statků dědičně do zemských desek. Zanikl manský soud a tím také "tachovský kraj". Zbývající části tachovského panství a samotné město Tachov získali do zástavy obec a měšťané města Tachova na dobu 35 let. Tachovští měšťané si na výkup většinu peněz vypůjčili a za půjčky někteří z nich ručili svými domy.