Pod Červeným vrchem
Přes Lesnou se dopravíme po silnici kolem Sklářského vrchu k rozcestíu bývalého Rande-vous, vpravo odbočka na Ostrůvek. My však pokračujeme vlevo, po silnici kolem autobusové zastávky a poté hlubokými smrkovými lesy až do Staré Knížecí Huti. Ta je jednou z mála osad vybudovaných vpohraničním lese, která je až do dnešních dnů osídlena. I tady však je chalupářský živel na postupu. Škoda také, že staré, stylové hospodářské budovy nejsou udržovány, byly by mnohem pohlednější. Kolem komplexunových budov roty bývalé Pohraniční stráže (dnes slouží Policii) postupujeme dále po dvojici turistických značek na jihozápad. V lese Pod Červeným vrchem odbočíme na křižovatce lesních silnic vlevo po zelené asměřujeme lesem k nejbližšímu značenému cíli, bývalému Zadnímu Zahájí. V lesním podrostu je nyní dostatek hub, přes okrajové smrky zahlédneme široké travnaté oblíky oplocených pastevních areálů.
Více majitelů i sídel
Jak popisuje v Historicko-turistickém průvodci Českým lesem II. Z. Procházka, stávala obec Zahájí (Waldheim) při státní hranici, zhruba 10 km jihozápadně od Lesné. Od svého založení až do zániku po roce 1945 byla centrem malého statku, obklopeného pohraničními lesy. Dějiny tohoto statku byly zajímavé hlavně v sedmnáctém století, kdy bylo zdejší zboží vyděleno z území, které původně náleželo k tachovskému hradu a panství. Vystřídalo se zde několik majitelů, mimo jiné i Lobkovitzové. V průběhudoby zde byla vystavěna dvě panská sídla - vrchnostenský zámek s pěknou zahradou, severně od vsi jsou již od roku 1870 uváděny zříceniny, snad hradu či tvrze. Nový zámek vyhořel v roce 1836, poté je již připomínán jako malebná zřícenina. Podle pověsti zámek zapálili tři bratři, poddaní ze zdejšího statku, kteří byli předtím vrchností krutě potrestáni. Zobou panských sídel, vystavěných v lesíku na návrší, zůstaly zachoványviditelné zbytky, z objektů bývalé vsi nezbylo nic. Za orientační bod, kde stávalo Zahájí, slouží dnes rybník s ostrůvkem, ležící mezi oběma částmi zaniklé osady.
0 kuriózní hospodě, celnici i básníku
Obec sestávala ze dvou celků, Předního a Zadního Zahájí. Přední Waldheim byl situován při státní hranici, pod zámeckým vrchem a jepřipomínán dříve. Zde také stávala kuriózní hospoda, čp. 11, jejímžvýčepem procházela zemská hranice. V místnosti byl zasazen starýhraniční kámen, z jedné jeho strany se prý čepovalo pivo bavorské a zdruhé české. Bylo tu také staré celní místo, písemné zmínky o zdejší celnici se vztahují k roku 1776. V roce 1829 se zde na celním úřadě narodil pozdější český básník František Kolář. Ještě v minulém stoletíse v blízkosti vsi nacházela přes tři sta let stará jedle, v jejíž kmenibyly zbytky vytesaného znaku, který snad původně určoval průběh hranicepanství. Jiný hraniční bod, kamenný blok s hraničním mezníkem, jezachován na státní hranici u nedaleké německé vsi Neudorf. Zadní Zahájístávalo severněji, nad již zmíněným rybníčkem, a bylo o pár chalup aněkolik desítek obyvatel menší. U žloutkových květů statného kolotočníku, zplanělého v několika skupinách při silnici v lese z bývalého Zahájí k Jedlině, loučíme se se zdejším, donedávna zapovězeným územím. S koutem na hranici oplývajícím řadou historických i přírodně zajímavých míst, z nichž některá určitě ještě čekají na své znovu objevení a lidská zadostiučinění.