Většina pranostik se snaží podle počasí v den Bartoloměje předvídat,jaký bude podzim. Řada průpovídek se ovšem týká vína, po pěkném bartolomějském dnu je totiž čekán teplý, suchý podzim s bohatýmslunečním zářením, který zdárně dovrší vinařův rok a zajistí dobroupohodu pro vinobraní. Vtipným vystižením charakteru počasí koncem srpnaje také pořekadlo o zavádění mraků: "Svatý Bartoloměj zavádí mraky ačiní konec bouřkám". Tento pojem pochází z doby, kdy se zvonilo protikrupobití a bouřkové mraky nebezpečné úrodě se zaříkáváním zaváděly nadlesy, kde nemohly uškodit.
Sestupný trend teplot je patrný i ze rčení k závěrečným srpnovýmdnům, kdy svatý Augustin (28. 8.) udělá z tepla stín, o den později, nastětí svatého Jana - přestávají již parna. Využijme proto i posledníchdnů srpna a předposledního prázdninového víkendu k vycházce do našíkrajiny.
Labuť, ves pod Českým lesem
Naše kroky budou dnes směřovat na okraj Českého lesa, do končin podseverním úpatím památného vrchu Přimdy (848 metrů nad mořem). Odlesněným půvabným údolíčkem můžeme tu od Újezda pod Přimdou směřovat do další typické obce v podhůří, která nese název Labuť. O té jsme se již vnašich vycházkách zmínili, pozornost však zaslouží i pěkně modelovaná krajina a zajímavosti kolem obce. Navíc jsou lesy i listnaté hájky kolem Labuti, zvláště směrem k Bohuslavi a na Třešňovec i známými houbařskýmioázami. Z turistických a historických pramenů pouze připomínáme, žeobec Labuť je poprvé zmiňována roku 1420, kdy ji vlastnil Semík z Labutě. Od 17. století byla ves samostatným statkem, kdysi tu stával zámeček s hospodářským dvorem. Roku 1750 byl na návsi vystavěn pozdněbarokní kostelík sv. Václava, ten však podlehl známým proměnám krajiny vpoválečných letech. U hřbitova severně od vsi je udávána malá zpustlákaple. Při východním okraji obce leží rybník, hostící rodinku labutí abohaté porosty vzácného ďáblíku bahenního.
Labuť, rybník pod vsí
Z obce Labuť, jejíž zástavba se v posledním desetiletí probouzízásluhou místních obyvatel i chalupářského živlu do pohlednější podoby, míříme silničkou podél potoka směrem k severovýchodu. Po pravici mámepřitom oblík vrchu jménem Třešňovec (607 metrů nad mořem), vlevo odmístní silnice hledíme do otevřené krajiny polí, luk a potoků. Za nimije vidět sevřený masiv Českého lesa. Mezi jeho částí zvanou Obecní les aNad hájovnou pramení Sedlišťský potok, který je hlavní vodotečí zdejší krajiny. Spolu s potokem od Labuti napájí i Sedlišťský potok velký Novomlýnský rybník, ležící asi kilometr od vsi. Vodní nádrž byla spoluse svým okolím jedním ze známých letovisek Tachovska. Při březíchrybníka je dodnes patrná loučka na táboření, byla tu i písečná pláž prokoupání. Bohužel, nekvalita vody znamenala před léty konec letních avodních radovánek u Novomlýnského rybníka, známého spíše pod názvemLabuť.
Od Nového ke Starému mlýnu
Pod zmíněným Novomlýnským rybníkem stával dříve Nový mlýn, patrný dnes již jen v náznacích a také dle charakteru okolní vegetace. Odrybníka se vracíme k silnici a směřujeme ke křižovatce silnic. Zdeodbočujeme vlevo na Nové Sedliště, turistické značení ostatně již od Labuti kopíruje silniční trasu. Přes kótu Hájek s viditelnými následkypolomů v lese při silnici při jdeme asi v polovině cesty k Novému Sedlišti k dalším rybníkům, horní z nich je zván Polní. Také tady budememít důstojný a zároveň i zvědavý labutí doprovod. Do okolí zdejších rybníků, obklopených rákosinami a bahenními oky, se raději nepouštíme -hodně nimrodů má odtud neopakovatelné zážitky hlavně z honů, v místních bahnech skončilo už hodně holínek i nadějí lovců. Na opačné straně nežrybníky stával Starý mlýn, odtud lze po cestě podél Sedlišťského potoka pokračovat do Starého Sedliště, nebo po zelené pásové značce do Nového Sedliště. Loučíme se s poklidnou letní krajinou při okraji Českého lesa,protkanou rybníky. S místy, kterým nahoře vévodí majestát Přimdy a dolena rybnících pohledné labuti. Labuť měli ostatně ve znaku i někdejší majitelé zdejších končin a snad i vsi, přimdská větev pánů ze Švamberka.