Březnové slunce má krátké ruce
Ještě než vykročíme do krajiny, připomeňme si alespoň v kostce základní údaje o třetím ročním měsíci. Jeho název březen byl pravděpodobně míněn jako označení doby, kdy kvetou břízy; čím žil který národ severněji, tím měl březen později. Náš kalendářový březen již květ břízy nebere v úvahu, je posunut o měsíc dopředu. Někteří jazykovědci spojují původ slova s pojmem "březí", což znamená oplodněný. Stejné jako Římané, tak i staří Slované slavili Nový rok v březnu, při jarní rovnodennosti - jaro spolu s rovnodenností symbolicky znamená nový život. Březen je také měsícem počátku polních prací a jarního úklidu v sadech, na vinicích a v zahrádkách. O svatém Tomáši (7.3.) sníh bředne na kaši. A jak sděluje hezké chodské rčení, v březnu lépe od hada být uštknut, než od slunce ohřát - obojí je zřejmě hodně nepravděpodobné.
Malebná krajina lesnatých vrchů
Neklidná noha víkendového turisty žádá si však opět vycházku. Proto se vydáme do před jarní krajiny na rozhraní našeho okresu s Domažlickem. Tady, zhruba v polovině vzdálenosti mezi Borem a Horšovským Týnem, vypínají se nad okolní krajinu vrchy Sedmihoří. Již jsme se o nich vnašich vycházkách zmínili. Lesnaté kopcovité území má však vycházkový chtras povícero. Tentokrát se projdeme při severovýchodním okraji podkovyzdejších vrchů. Geologicky je Sedmihoří tvořeno granitem, morfologicky jde o svébytný shluk vrchů, vypreparovaný tu vlivy klimatu. Až do konce středověku bylo Sedmihoří souvisle zalesněno, z valné části byla tu vlesních porostech vždy zastoupena borovice. Krajinářský význam ve zdejší krajině mají hlavně po obvodu Sedmihoří rybníky, v lesích často uvidímeskaliska a jejich shluky, v terénních sníženinách jsou menší mokřady amechoviště.
Mezi Telicemi a Bukovou
Pravdou je, že zhruba dvě třetiny Sedmihoří leží na Domažlicku, jeho severní zbytek pak v našem okrese. Právě v této části celku leží však nejvyšší Racovský vrch (619 m n.m.), jen o pár metrů nižší je Chlum (610m), vypínající se u Darmyšle. My jsme pro dnešek zvolili nenáročnou vycházku po místní silničce, spojující obce Telice a Bukovou. Komunikacetu prochází rovinatou krajinou polí a luk. Její západní obzor jeohraničen podkovou lesnatého Sedmihoří. Navíc odtud můžeme vidět nejen vrchy, ale i vnitřní sníženinu, tzv. Mezholezskou kotlinu. Ta má svůjnázev podle stejnojmenné obce, vedle které leží při okraji lesůSedmihoří velký Mezholezský rybník. Ten je nyní doménou tažného vodníhoptactva, v létě slouží k rekreaci. Naštěstí však nedosahuje věhlasu anávštěvnosti našeho Sycherák.
Zajímavosti z Telic i okolí
Ves Telice, poslední v této části okresu před hranicí s Domažlickem,působí v tomto čase poklidným dojmem. I sem však už dospěl chatařský achalupářský živel, proto tu v létě bývá o něco živěji. Dějiny vsi jsou úzce spjaty s nedalekým hradem Prostiboří. V severozápadní části obcestojí hospodářské, budovy bývalého panského dvora. V jeho středu stávalaž do roku 1984 malý patrový zámek. Před vstupem do dvora stojíneudržovaná osmiboká kaple, vystavěná roku 1720. Malou zděnou kapli svýklenkem uvidíme i na hrázi návesního rybníka. Podél silnice k Bukové(okr. DO) zahlédneme u rybníka pahýly starých topolů a vrb, na nich jsoukaždoročně hojné plodnice hlívy ústřičné. Pohledem na severní částvrchů Sedmihoří loučíme se se zdejší vlídnou krajinou, jako stvořenoupro turisty, víkendové rekreanty i další milovníky přírodních krás.