Jan Antonín Losy z Losinthalu vzápětí po příchodu do Čech byl povýšen do rytířského stavu a v roce 1654 získal titul říšského hraběte. Vystudoval na pražské filozofické fakultě Univerzity Karlovy a jeho disertační práce vyšla tiskem doplněna rytinami českého malíře Karla Škréty.
Na náklady Jana Antonína a jeho nástupců byl starý tachovský hrad přebudován na barokní residenci. Jan Antonín roku 1674 dobudoval rozsáhlý klášterní kostel ve Světcích, který založil Jan Husmann. V roce 1670 věnoval Jan Antonín nové cechovní artikule tachovským řemeslníkům. V roce 1666 zničil značnou část Tachova další mohutný požár.
Za vlády Losyů se významně zrychlilo využívání prostoru bývalého hraničního hvozdu. Losyové nechali na svém panství přestavět a opravit řadu vesnických kostelů. V 80. a 90. letech 17. století byl přestavěn tachovský františkánský klášter. V roce 1703 se v Tachově narodil významný regionální malíř Eliáš Dollhopf (1703 - 1773), jehož fresky zdobí řadu kostelů v západních Čechách.
Syn Jana Antonína Losyho Jan Antonín Losy rozšířil tachovské panství v roce 1718 o obec Částkov. V roce 1710 v Tachově vznikla první soukenická manufaktura. V roce 1715 část města zachvátil požár. V roce 1716 byla v hradbách za farou proražena tzv. "psí brána" (Hundsthor), nazvaná podle faráře Janu Pelletovi de Hundt, který ji nechal zřídit.
V roce 1721 se vlády nad Tachovem ujal nezletilý Adam Filip Losy. Po dobu jeho nezletilosti panství spravovala jeho matka Františka Klaudia Losy. Adam Filip zastával úřad generálního ředitele staveb v Čechách a získal řád zlatého rouna. V roce 1728 tachovské panství rozšířil o statky Pořejov a Úšavu, v roce 1766 zakoupil Studánku, Dlouhý Újezd a další drobné majetky.
V roce 1727 suché léto přineslo velkou neúrodu, která se projevila v cenách potravin, rostoucí bídě a šíření nakažlivých nemocí. Měšťan Kryštof Schott v upomínce na toto období a starší morové rány v letech 1679 a 1710 nechal vztyčit na tachovském náměstí morový sloup.
V roce 1748 došlo ve městě k dalšímu velkému požáru, který vznikl v židovském ghettu. Požár poničil nejméně sto domů vně i uvnitř hradeb a nedávno obnovený františkánský klášter. Městská rada se proto rozhodla sestavit první hasičský řád. Jednotlivé cechy v něm měly své konkrétní povinnosti a úkoly. Město také získalo první hasičskou stříkačku.
V roce 1757 měla tachovská farnost 3954 duší. Část obyvatel žila v lesních domcích v tachovském a plánském hraničním hvozdu. Lesní domky (Waldhäuser) byly lesní samoty zakládané na mýtinách uvnitř hlubokých lesů. Část lesních vsí byla založena na panské půdě již předchůdci Adama Filipa Losy koncem 16. století. V 70. a 80. letech 18. století se počet osadníků v těchto lesních vsích v důsledku všeobecné bídy zvýšil. V matrikách bylo u těchto lidí jako místo narození nebo pobytu uvedeno "ex silva" (z lesa).
Mezi poddanými usazenými ve starších vsích založených ve vnitrozemí a domkáři v lesních samotách byl značný rozdíl. Ve starších vsích poddaní žili na rustikální (poddanské) půdě, jíž dědičně vlastnili. Samoty a lesní vsi vznikali na dominikální (panské) půdě. Osadníci museli odvádět vrchnosti nájem a vrchnost mohla propachtovaný pozemek kdykoliv odejmout.
V letech 1756 až 1763 Tachov trpěl stejně jako ostatní česká města sedmiletou válkou. V roce 1764 pruští husaři usazení ve městě část Tachova zapálili. Další požár způsobil v roce 1770 blesk, který zapálil starou věž bývalého tachovského hradu. Věž již nebyla opravena a postupně chátrala. V roce 1770 bylo zavedeno číslování domů a při jejich sčítání v roce 1771 měl Tachov 471 křesťanských a 12 židovských domů. Další požár město zachvátil v roce 1777.
24. ledna 1781 Adam Filip Losy zemřel bez potomků. Své majetky odkázal své manželce Ernestině, od níž je získal za částku 250000 zlatých a vdovský roční důchod 36000 zlatých Josef Mikuláš Windischgrätz. Windischgrätz musel řešit soudní spor se vzdálenými příbuznými Losyů, kteří si činili na panství nároky. Vlády nad tachovským panstvím se ujal až v roce 1784.