Z velkého množství srpnových pranostik přibližme alespoň některé. Srpen začíná, co červenec ukončil. Co červenec neupeče, to už srpnu neuteče. V srpnu již nelze slunci příliš věřit. Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává. Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všechno slunce vysuší. Když pálí srpen, bude pálit i víno. Srpen zpočátku hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. Zato nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu, atd..
Poohlédněme se nyní po trase na východ od Tachova - i zde připravil měsíc srpen pro víkendového turistu řadu milých zážitků.
Víkendové cesty přes Oldřichov
K velmi oblíbeným trasám víkendových turistů patří značená stezka, směřující z okresního města přes alej U minerálky směrem k Oldřichovu adále na východ ke sv. Janu u Kočova a k Ústí. My z ní dnes budemeabsolvovat pouze část mezi Tachovem a vodní nádrží Kumpolec - pěšmo vydáspolu s pobytem u vody na celodenní výlet. Lze ji dobře absolvovat i nakole.
Při příchodu k Oldřichovu si zopakujme, že tato ves je připomínána již ve 13. století. Jak uvádí písemné prameny, roku 1251 se po ní psal Pavlík a o něco později Jindřich. Snad byli tito drobní feudálové ponějaký čas skutečnými držiteli vsi; roku 1273 již vlastnil ves Oldřichov tepelský klášter. Ve 14. století se ves stala opět světským majetkem, jednou je připojena k tachovským statkům, jindy zase připomínána jako součást pernoleckého zboží či kočovského statku. Existence panského sídla není v Oldřichově doložena, proto se spokojíme s pohledem na křížpři cestě a pseudogotickou kapli sv. Jana a Pavla nad zatáčkou ve vsi.
Cesta kolem stáje i letiště
Při východním okraji Oldřichova stojí zemědělské objekty. Z nich přední je rekonstruovaný a slouží spolu s okolím pro potřeby jezdeckého sportu. Stojí za to zastavit se u ohrady a potěšit se pohledem na pyšné siluety jezdeckých koní. V areálu stáje je i možnost občerstvení ve stylovém zařízení. Více či méně asfaltová silnička míří od Oldřichova dále směrem východním, doprovázena turistickým značením. Ocitáme se na otevřené planině. Z ní vede od kraje lesa vpravo odbočka k nádrži Kumpolec. Po pravé ruce sledujeme travnatou rovinu letištní plochysměrem ke Klíčovu. Na ní stojí hangár i další zařízení pro provozování některých vzdušných sportů. Když hodně zakloníme hlavu, možná v modři oblohy nad sebou zahlédneme několik plachtících odvážlivců nepadákových křídlech. Inu, kdo se nebojí, může nejen do lesa, ale i vysoko do vzduchu - pěkná podívaná.
Kumpolecká vodní oáza
Po značce odbočíme prašnou cestou podél lesa dolů do údolí Sedlišťského potoka. Zde se obklopena lesy rozkládá vodní nádrž Kumpolec, tvořící již několik desetiletí příjemnou součást rekreačního zázemí na východ od Tachova. Kromě bývalého Tilpova mlýna stojí tu řada chat. Místo je v oblibě nejen mezi rekreanty, ale i u příslušníků cechu Petrova - candáti z Kumpolecké přehrady jsou prý vyhlášení. U vody můžeme vidět kvetoucí kosatec žlutý. Pěkný je také pohled na kvetoucíl ekníny na vodní hladině. V borových lesích kolem lze natrhat na borůvkový koláč, či najít přehršel hub do polévky nebo na smaženici. Pohledem na odlesky odpoledního slunce od hladiny se loučíme s příjemným prostředím vodní nádrže u Kumpolce.