Svatováclavské časy u Výškova

Den svatého Václava, patrona babího léta, máme již za sebou. Takže alespoň dodatečné blahopřání všem toho jména mezi námi. Časy svatováclavské mají dle lidového povědomí přinést pěkné počasí. Toto období pozdního léta se také označovalo jako "léto sv. Václava". Meteorologové rozumějí babím létem období suchého, slunného a přes denvelmi teplého počasí, které se obvykle v Evropě vyskytuje v září nebo vříjnu. Průměrná délka tohoto nejstálejšího krásného počasí v celém roce bývá od osmi dnů do dvou týdnů. Vlídné počasí babího léta je podmínkou pro létání pavoučků, kteří se na svých vláknech vydávají na počátku podzimu hledat zimní úkryt. Proto J. Jungmann píše ve slovníku z 30. let 19. století o babím nebo pavoučím létě, tj. "o pavučinách nebo předivujistých hmyzů toho času létajících". Přívětivého počasí využívá v tyto časy nejen hmyz, ale i víkendový turista. Tomu dnes chceme nabídnout malé rozhlédnutí po krajině severně od Plané.

 

Cestou na Michalovy Hory

Od autobusového nádraží v Plané vydáme se místní silnicí směrem severním, na Michalovy Hory. Za městem míjíme areál plánského koupaliště, nad ním procházíme lesíkem a zátočinami míříme dále dosvahu. I tady platí kolem silnice pranostika, že na svatého Václava každá pláňka dozrává. Otočíme-li se k Plané, máme pěkný panoramatický výhled na pásmo Českého lesa od Dyleně po Přimdu. Také na níže položenou Tachovskou brázdu, ležící s oky rybníků mezi Planou a Chodovou Planou směrem západním. Asi po třech kilometrech chůze zdoláváme svah apřicházíme k vesnici jménem Výškov. Ves je rozložena ve svazích kolem návsi a je svou vyvýšenou polohou hodna svého jména. Z Výškova lze pokračovat po silnici dolů do údolí Kosího potoka, směrem k nedalekým Michalovým Horám. Místní spojka odbočuje z návsi ke Kříženci, po traseohrady a chov jezdeckých koní. Ze západního okraje Výškova lze také jetrovnou do Chodové Plané.

Rody rytířů z Vyškova

Dějiny vsi Vyškov jsou poměrně staré, prvně je místo dokladováno kroku 1237, starých listinách jsou tehdy zmíněni bratři Výšek a Vyšemír zVýškova. Ti byli prvními známými členy rodu rytířů z Výškova, kterýnejspíše pocházel z rozvětveného rodu Svojšínských. Soudí se tak dle podobnosti erbovního znamení - ještě Měsíčkové z Výškova užívali v 15.století na erbu znamení vlčí hlavy, podobně jako větev pánů zVolfštejna. To však byla již jiná generace majitelů, jen vzdáleněpříbuzná s rodem Vyškovských ze 13. století. Rytíři Měsíčkové z Výškovajsou pak připomínáni i v dalších stoletích, ale rodovou ves již žádný znich nedržel. Tu totiž připojili během druhé poloviny 15. století majitelé Plané k rozlehlému plánskému zboží. Dohaduje se, že rytíři z Vyškova mohli jako své sídlo založit malý a stavebně jednoduchý hrad na Lazurové hoře. Jisté také je, že roku 1406 žil ve Vyškově Machek z Výškova, ten uvedeného roku uzavíral příměří s Bavory. Snad sídlil na tvrzi přímo ve vsi, která měla nahradit tehdy již pustý hrad. Existence alokalizace tvrze ve Výškově čeká však na solidní archeologické doklady.

Památky ve vsi a okolí

Poměrně rozlehlá výškovská náves působí mezerovitým dojmem, některé zusedlostí byly tu totiž zbořeny. Část stavení slouží k rekreačním účelům, mezi nimi vyniká hrázděný štít domu pod křižovatkou. Naturistické mapě Tachovsko a Český les je značeno v okolí obce několik drobných křížů. Ve jmenném seznamu nemovitých kulturních památek je zanesen pamětní kamenný kříž se znamením ran Kristových na návsi. Romantické přírodní partie v okolí Výškova souvisejí s již zmíněným údolím Kosího potoka na sever a východ od vsi. Pohledem na slunce zapadající na obzoru za smrky Českého lesa končí naše zastavení ve vsi Výškov u Plané.

z archivu, autor: Pavel Nový