Popřejme do zítřejšího dne všem Václavům, včetně těch největších mezinámi, kteří se zasloužili o možnost slavit 28. říjen jako Den českéstátnosti. Na naší dnešní vycházce si v čase babího léta připomeneme kostelík sv. Václava v Tachově, který se po opravě stává jednou zdalších pohledných stavebních památek města.
Pranostiky konce září
Když prý svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří. Tu kolem Tachova neuvidíme, zato přímo ve městě je možné občas zahlédnout napergolách a ve sklenících zrající hrozny vína. Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní. Na Václava českého, bývá vína nového. Ostatně, na svatého Václava i každá pláňka dozrává. A když už je svatý Václav tady, nedělá nic jiného, než že sklízí hady. O den později, 29. září, následuje den sv. Michaela, který má v lidové meteorologii rovněž velký význam. Pranostiky si však již nevšímají podzimu, ale spíše výhledů nanastávající zimu či příští léto. Padají-li před sv. Michalem žaludy, nastane tuhá zima. Také je-li o něm jasná noc, zvěstuje to zimy moc. Jasný den na Michala - urodí se obilí a dobrý masopust.
Ze starých zmínek o městě
Možná si právě při poklidné podzimní barevné vycházce Tachovem stojí za to připomenout, že město patří mezi nejmenší česká královská města. Zato jeho místo v dějinách jihozápadních Čech bylo velice významné, někdy i výjimečné. Jak píše Z. Procházka v historicko-turistickém průvodci městem, prostor města byl, dle výsledků archeologického průzkumu, osídlen už ve střední době kamenné. S nejstaršími historickými zprávami o Tachovu se setkáváme od počátku 12. století. Původní položení osady Tachov, na jejímž úpatí dal kníže Soběslav postavit hrad, je historicky doloženo. Střed vsi tvořil tzv. Husí pahorek. Ovšem toto půvabné zákoutí bylo po roce 1945 zcela zlikvikvidáno. Naštěstí se vTachově zachoval systém městského opevnění a po jeho obvodu některé hodnotné stavební památky. Patří mezi ně i kostelík sv. Václava, položený dnes v parčíku proti poliklinice.
Dříve farní městský kostel
Bývalý hřbitovní kostel sv. Václava je umístěn vně někdejšího městského příkopu, při severovýchodním okraji hrazeného města. Údajně je to nejstarší městský kostel, stojící už ve 13. století ve zdejší osadě. Před zbudováním městského chrámu P. Marie byl kostelem farním, což je připomínáno v jeho názvu ještě v 16. století. Tuto službu plnil také vpřípadech, kdy byl městský kostel poničen častými požáry. V roce 1460 získává kostel sv. Václava od papeže právo odpustků. Na počátku 18. století byla u tohoto hřbitovního kostela postavena kostnice doplněná kaplí, obojí však bylo zbořeno již na počátku roku 1789. V létech 1830 -1886 sloužil upravený kostel jako pohřební kaple Windischgrätzů. Starý hřbitov kolem kostela byl přebudován na park roku 1896. Majestátní starobylost svatyně dotváří staré náhrobníky, osazené při jejích vnějších zdech. Ano, kostel sv. Václava je nezanedbatelnou součástí rušných dějin města Tachova.