V držení tachovského panstvího následovaljeho syn Alfred II. Mikuláš (1819 - 1876). Po něm zdědil Tachovjeho syn JUDr. Alfred III. (1851- 1927), který se věnoval politické kariéře a v roce 1893 se stal předsedou vídeňské vlády. Po jeho smrti byly na živu pouze dvě jeho dcery ze sedmidětí. Polovina tachovského panství byla převedena na jeho synovce Ludvíka Aladara z uherské větve. Ludvík získal především Kladruby s třetinou tachovského zámku a některé lesní revíry. Zbytek panství byl rozdělen mezi obě Alfredovy dcery, Anežku provdanou Thurn-Hohnsteinovou, Aglaiu provdanou Apponyiovou, a děti třetí dcery Hedviky. Po druhé světové válce v roce 1945 veškerý majetek rodu Windischgrätzů zabavil stát.
Restituční nároky na tachovské panství uplatnil syn Ludvíka Aladara, Ludvík Antonín Windischgrätz. V roce1993 podal žaloby u Okresního soudu v Tachově na současné majitele objektů.
Na počátku vlády Josefa Mikuláše Windischgrätze 25. července 1784 postihla Tachovvelká povodeň. Řeka Mžese rozvodnila a zaplavila z velké části obě předměstí. Řeka proto byla později omezována úpravami břehů. Kamenné terasy byly vybudovány až v roce 1912. Náboženské reformy císaře Josefa II. se projevily také natachovských církevních stavbách. V roce 1787 byl zrušen kláštera kostelve Světcích, vroce 1786 byl zrušen starý hřbitovní kostel sv. Václava a v roce 1792 byl odprodán kostel sv. Wolfganga. Vestejné době byl předán dosvětské správy také špitální kostel sv. Anny nedalo Plané u Mariánských lázní. V roce 1790 Josef Mikuláš zakoupil obec Světce.
Krátce po převzetí tachovského panství Josef Mikuláš započal spřestavbou zámku. Od roku 1787 byly postupně bourány starý hrad abarokní zámek rodu Losyů. Na jejich místě vyrostla stavba klasicistního sídla. Vletech 1790 až 1791 byly vysázeny dvě knížecí aleje směřující z města do Světců a z města k minerálnímu pramenu, které se zachovaly dodnes a jsou v péči města.
V roce 1802 byla zbourána věž královského hradu, která musela ustoupit stavbě knížecího zámku. Téhož roku Josef Mikuláš zemřel. Tachovské panství přešlo do rukou jeho nezletilého syna Alfreda I., jehož již v 17 letech císař povýšil do stavu říšských knížat.
V roce 1823 Alfred I. tachovské panství rozšířil o obce Tisová a Trnová a později o obec Lhotka. V letech 1825 až 1826 Alfred I.vydražil kladrubské panství s bývalým benediktýnským klášterem. Skvostná budova konventubyla přebudována na pivovar, který od roku1864 vyráběl asi 65 tisíc hektolitrů piva.
Alfred I.dobudoval klasicistní zámeka kostel sv.Václava roku 1830přebudovalnarodinnouhrobku.VeSvětcích začal budovat monumentální neorománskýzámek. V letech1860 až1861 nechal ve svahupod zámkem vybudovat pozoruhodnou jízdárnu, která je dodnes druhounejvětšíjízdárnou ve střední Evropě. Oblíbeným výrokem Alfreda I. bylo"Člověk začíná teprve od barona výše".
Po jeho smrti tachovské panství převzal nejstarší z pěti synů Alfred II. Do období jeho správy spadá zprovoznění pivovaru v Kladrubech a otevřeníněkolikamalýchprůmyslových podniků. Svou pozornost však soustředil na lesní hospodářství. Nechal také vystavět lovecký zámeček Inselthal - Ostrůvek. Zemřel ve věku 57 let na následky silného nachlazení z lovu tetřívků.
V roce 1851 byl objeven na pozemku Alfreda II. Windischgrätze silný pramen minerální vody. Na základě finanční smlouvy mezi klášterem v Teplé, který tehdy vlastnil Mariánské Lázně, byl však pramenzasypán, aby neohrozil podzemní vody v Mariánských Lázních. Po dvou letech se pramen znovu objevila zůstal proto k užitku obyvatel města.
Ve 2. polovině 19. století v převážně zemědělském městě začaly vznikat drobnéprůmyslové podniky a manufaktury, které zpracovávalyzejména dřevo a perleť. V roce 1850 ve městě vznikl poštovní úřad. Vroce 1871 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1873 byla otevřena dřevařská škola. V roce 1886 byla vystavěna nová radnice.
V roce 1894 projel první vlak po trati Tachov - Planá. Došlo tím ke spojení města s důležitou železniční tratí Plzeň - Cheb. Původně Tachov měl být její součástí, ale tachovští radní se tomu bránili ze strachu, že drahou budou poškozeny zájmy živnostníků a vlastníků. V roce 1910 byla vybudována trať Tachov - Domažlice, která podle jednoho znávrhů měla vést přes Přimdu.
V roce 1895 byla v Tachově otevřena nemocnice. V roce 1897 byla do provozu uvedena tabáková továrna u nádraží, kde se dnes nachází dřevozpracující podnik.
V roce 1896 panství převzal JUDr. Alfred III. V roce 1889 byl povolán do horní sněmovny a v roce 1893 se stal předsedou vídeňské vlády. Byl velmi konzervativním politikem a zastával protičeské postoje, za něž byl v českých pokrokových kruzích často kritizován.
V Tachově nechal v letech 1904 až 1908 přestavět děkanský kostel v neogotickém slohu. Kostelní věž získala nový tvar. Hranatá věž je dnes výraznou dominantou města. V roce 1896 nechal přemístit rodinnou hrobku z kostela sv.Václava do kláštera v Kladrubech.
V roce 1913 v Římě tragicky zahynul jeho syn Vincenc. V dubnu 1919 byl v nové Československé republice přijat zákon o pozemkové reformě a rod Windischgrätzů tak přišel o značnou část zemědělské půdy, lesůaprůmyslových podniků. Po smrti JUDr. Alfreda III. bylo tachovské panství rozděleno na čtyři díly a význam rodu v Tachově se tím výrazně zmenšil.