Proti Výrovskému potoku
Z křižovatky na západním okraji města Boru vydáme se po místní silnici směrem k nedaleké Lužné. Krajina má tu zemědělský charakter, převládají pole a pastevní areály pro skot. Ve sníženině po naší leviciteče proti nám Výrovský potok, pramenící v lučních sníženinách mezi Mlýncem a Lužnou. Na opačné straně protéká lukami menší potok od Lužné anad ním se nám otevírá pěkný pohled na Šibeniční vrch u Boru (507 mn.m.) Na něm tušíme za expoziturou kovošrotu firmy Golem pomník z roku1959. Ten připomíná jména šesti českých bratří z Újezda a Domažlic ,upálených zde roku 1503. Asi po dvou kilometrech chůze blížíme se kobci. Před ní vidíme mezi stromy kamenickou práci G. Bohma; kamenný křížv polích na proti soše byl vztyčen roku 1842 po tragické události, okteré se zmiňujeme níže.
Lužná, ves v polích
Ves Lužná patří mezi sídla, zaznamenaná poprvé v tzv. kladrubské zakládací listině, kdy byla ves s jinými darována klášteru. Jak dáleuvádí historicko-turistický průvodce Stříbrskem a Borskem, ve 14. století náležela část Lužné k muckovskému statku. Později byla vespostupně celá připojena k borskému dominiu. Určitě je také zajímavé, že vroce 1654 jsou mezi čtrnácti majiteli uváděni v Lužné Jan a Matěj Švejk. Jedná se o v Čechách málo rozšířené příjmení, které se zdarem použil spisovatel Jaroslav Hašek pro nesmrtelnou postavu s dobrého vojáka. Před druhým válečným požárem měla Lužná téměř čtyřicet domů a 192 obyvatel, dnešní stav je podstatně skromnější. Z místních provozůupoutá přebudovaný areál pily, celkový ráz vsi je zemědělský
Stavební a jiné památky
Dnes nepravidelná, svažitá náves Lužné nemá výraznější dominantu. Za zmínku stojí malá kaple Matky boží z roku 1842, stojící před čp. 8. Menší kaple při silnici před vsí byla opravena v roce 1992. Již zmíněná kamenická díla východně od vsi mají vztah ke smrti mladého hospodáře z Lužné čp. 8, který nenadále zemřel na zápal plic. Do konce 90. let minulého století stával ve spodní části obce roubený dům s hrázděným štítem, který dokumentoval starou lidovou architekturu Borska. V obciporůznu zahlédneme i několik malých, zčásti poškozených novějších památníčků. Kromě dvou desítek stálých obyvatel je ve vsi zastoupen ichalupářský živel.
Květy všude kolem nás
Při výletu k Lužné upoutají na lukách kolem silnice rozmanité jarníkvěty. Z nich tu nyní vládne hrozny bělofialových květů řeřišnice luční, zastoupen je také červeně kvetoucí kohoutek luční, lidově zvanýstřapeček či stříhané kvítí. V příkopech podél silnice vykvétá mj. barborka obecná. Ve vlhčích partiích luk podél potoků zahlédneme dokvétající blatouchy, rozrazil potoční a zábělník bahenní. Vzácně se ještě drží na části zamokřených stanovišť porosty vachty trojlisté, byliny z čeledi rostlin hořcovitých. Ty bývaly před plošnými melioracemicharakteristické pro celou sníženinu Tachovské brázdy. Tento ozdobnýdruh bažin a zrašelinělých ostřicových luk byl hospodáři zván hořký jetel, trojan vodní či bobřek. Listy vachty se užívaly od nepaměti jako domácí léčivo při žaludečních chorobách; zvířata na pastvě se však hořkému vodnímu jeteli vyhýbají. Pohledem do sluncem a květy rozjásanékrajiny loučíme se s okolím Lužné na Borsku.