Počasí kolem Petra a Pavla
Na Petra a Pavla (29. 6.) když je den jasný a čistý, rok úrodný prýje jistý. Naopak, když o Petru prší, třicet dní déšť se vyprší. Medardovská čtyřicítka zkracuje se zde sice na pouhou třicítku, ale proléto i turistiku není tato vyhlídka právě příznivá. Pokud přitom na svatého Petra a Pavla prší, bude hodně myší. Také houbařské pranostiky pro tento den naznačují různé možnosti. Prší-li na Petra a Pavla, má se urodit hojně hub; ale když hrom tříská, hřiby do země zatiská, což si můžeme o našich vycházkách a při dovolených ověřit sami. Konečně se rovněž udává, že je-li od Petra až do Vavřince jasno, bývá v zimě dlouhostudeno - horké léto může být tudíž kompenzováno tuhou zimou. Tato poslední, nad míru pesimistická pranostika, nevychází však pokaždé.
Z historie vsi Pavlovice
Ve vcelku poklidné krajině mezi Borem a Planou, proťaté vrovnoběžkovém směru kaňonem řeky Mže, leží ves Pavlovice. Hlavnípřístupová komunikace sem vede do Damnova. Při příjezdu odtud doPavlovic stával ještě před několika desetiletími nalevo od silnicepanský dvůr se zámečkem. Jak udávají písemné prameny, jsou Pavlovicepoprvé připomínány k roku 1239, tehdy byly spolu s dalšími vesnicemipotvrzeny dokonce samotným papežem jako součást majetku kláštera vKladrubech. Vývoj však poté dospěl k tomu, že vesnice byla nakonecrozdělena na tři samostatné části - první zůstala zmíněnému klášteru, druhá patřila ke Kočovu a na třetí se střídali světští majitelé, zejménapáni ze Schirndingu.
Časté střídání majitelů
Jako první známý majitel světské části Pavlovic je uváděn v letech1470 -1508 František ze Schirndingu na Kynžvartě a Pavlovicích. Roku 1557 se po Pavlovicích psal Jiří. Po něm tu seděl František, pochovaný v kostele v nedalekém Brodě, kde se doposud uchoval jeho náhrobek. Malý statek po něm převzal syn Jošt Jindřich, pak jeho manželka a potomci. Po zrušení kladrubského kláštera získal majetek v Pavlovicích Bedřich ze Schirndingu, po něm další majitelé, až nakonec byla celá ves připojena roku 1856 definitivně Josefem Nosticem k plánskému panství.
Možnosti vycházek do okolí
Samostatná ves Pavlovice leží v údolí a svazích mezi čedičovým vrchem Hůrka a vrchem jménem Spálený (554 m n. m.). Uprostřed okrouhlé vsi stojí na návsi malá kaple z 19. století. Za kaplí vidíme hospodářský dvůr, zde snad stála původní tvrz, z níž byla patrně v 18. století upravena dnešní obytná budova s mansardovou střechou. Za příkopem usilnice při severovýchodním okraji vsi vidíme nově nabílený kamenný kříž. Z Pavlovic lze se vydat několika směry především do mimořádně romantických částí údolí Mže a bočních přítoků. Směrem západním do údolí potoka od Vítkovic a k osadě Ústí. Po úzké silničce o něco výše pak k bývalému lomu na Hůrce, která oplývá zajímavou teplomilnou vegetací a především pak modrozeleným okem jezírka na dně těžní jámy. Do zdejšího ráje sportovních potápěčů ráda směřuje i mládež z okolí. V průzračné vodě jezírka je radost se vykoupat, či alespoň pozorovat shůry jehofaunu, od rybí až po tu v podobě sličných dívčin. Další místní silnice vedou z Pavlovic dolů do kaňonu Mže v Josefově Huti, také k Černému mlýnu.